První sníh

Zítra bude chodit Mikuláš a u nás padal první sníh, no sníh, to se dá říci jen s nadsázkou. Sníh s dešťem. Dlouho jsem otálela doma a vyhlížela trošku modrou oblohu. Pak se vytoužené sluníčko ukázalo a my vyrazili ven. Foukal vichr a když jsme vylezli na kopec, bylo mě naprosto jasné, proč se Enďas courá a neustále by se otáčel k domovu. No jo, člověk má dát na předvídavost zvířat. Když jsme byli cca 2 km od domova, zatáhlo se, začalo foukat ještě víc a nastala "čína". Ledové krystalky nás bičovaly ze všech stran, Dex je přírodní živel sám o sobě, ten si možná ani nevšimnul, ale Enďas .....?  Vylepšil svojí loňskou taktiku. Přískokama se blížil k domovu a schovával se do škarpy. Dexí nechápal a chodl se pokaždý podívat co tam ten Enďas má. Enďas skrčený ve škarpě v pololeže a polosedě (bacha mohl by si namočit břicho) a poskakující Dex. Dorazili jsme domů úplně promočeni. Sotva jsme za sebou zavřeli dveře, vysvitlo sluníčko. Zkusila jsem na Enďase: "nepůjdeme ještě ven?", po jeho opovržlivém pohledu, jsem pochopila, že pro dnešek už toho bylo dost.